Pestrá a rozmanitá historie vítkovické kopané zahrnuje starosti, radosti, vzestupy i pády. Mistrovský titul z r. 1986, tažení evropskými poháry, fúzi s Karvinou, sestupy a zánik klubu. Ani restart Vítkovic neproběhl hladce. Snaha o vzkříšení A-týmu mužů však nakonec byla úspěšná, byť ani zdaleka vyhráno není. „Křiklouni“ z řad tzv. fanoušků však byli vyslyšeni a A-týmu tak bylo umožněno hrát. Nutno podotknout, že všichni křiklouni a tzv. fanoušci prokázali skutečná vítkovická srdce a tým neskutečným způsobem během podzimu podporovali! Na sestavení týmu však bylo do zahájení soutěže pouhých dvacet dní. Z tohoto pohledu je třeba říct, že si tým nevedl špatně!

Vůbec první utkání znovuzrozený tým sehrál v úmorném vedru 27. srpna za Hotelem Vista v Ostravě-Zábřehu s domácím týmem Hrabůvky. Po čtyřech společných trénincích se nedaly čekat zázraky. Zkušení domácí vyhráli 7:2, přestože Vítkovice v utkání dvakrát vedly. Výsledek však nebyl vůbec podstatný. Ostrá soutěžní premiéra čekala Vítkovice 4. září v „domácím“ prostředí ve Svinově s Hlubinou B a takto vypadala historicky první sestava, která zasáhla do zápasu: Louda – Ioanidis, Škrabala, Bednář, Klímek – Wanecki, Jurášek, Matěj, Šimko – Janík, Vosol Marek (46. A. Polák). Trenér: Sokol.

Fantastičtí fanoušci tým dotlačili k vítězství 2:1. Inkasovaný gól, neproměněná penalta v poslední minutě první půle a ve druhém poločase během osmi minut parádní obrat. Zápas jako z pohádky!  Krajní záložník Jakub Šimko vstřelil dvě historicky první branky znovuvzkříšených Vítkovic. Hned v následujícím kole Třebovice B euforii zchladily – 2:4. Domácí rozhodli třemi brankami v první půli a korekce Mirka Janíka a Robina Waneckeho na zisk bodů stačit nemohly. Následující zápas s Horní Lhotou jsme zvládli relativně s přehledem a vyhráli 2:1 brankami Petra Matěje a Mirka Janíka. Hosté se prosadili jen v poslední minutě první půle, kdy snížili z pokutového kopu.

O dva dny později Vítkovice sehrály přátelské utkání v Kunčičkách s místním TJ a soupeři z městského přeboru podlehly 2:4. Zahrála si většina kádru. Zápas na Slovanu Ostrava B se pro náš tým nevyvíjel dobře. Dvoubrankové manko ještě Petrové Hampel s Matějem dokázali v rozmezí pěti minut zlikvidovat, avšak na třetí úspěch domácích již Vítkovice odpověď nenašly a podlehly 2:3. Velmi záhy po začátku soutěže se na špici tabulky usadily Hošťákovice společně s rezervou Třebovic. A právě vedoucí tým tabulky Hošťákovice byly dalším naším domácím soupeřem. V prvním poločase jsme nevyužili řadu šanci, trefili břevno a hosté ve druhé půli proměnili jednu ze dvou šancí za celý zápas a vyhráli. Porážka 0:1 spravedlivá nebyla, ale fotbal se stále hraje na góly.

V následujících dvou venkovních duelech Vítkovice opět nebodovaly. V pro mnoho hráčů prestižním duelu za „Vistou“ se Sokolem Hrabůvka tentokrát výsledkově dopadly lépe než v srpnovém přátelském utkání, ale porážka 1:3 byla zbytečná. Rozhodla o ní jediná větší chyba ve druhém poločase a vymyšlený pokutový kop. Jedinou vítkovickou, v té chvíli vyrovnávací branku vstřelil David Ioanidis. V Hrabové B jsme dokonce vedli již od začátku utkání, avšak branka Martina Pitrona byla nakonec jen čestným vítkovickým úspěchem. Ve druhém poločase přišly tři branky do naší sítě a porážka 1:4. Domácí navíc za nerozhodného stavu neproměnili pokutový kop.

Po čtyřech porážkách tým zabral a poradil si s přehledem v domácím zápase s Bartovicemi brankami Waneckeho a Hampela 2:0. Vítězství však mohlo být daleko vyšší, řada vyložených šancí zůstala nevyužita. V posledním podzimním mistrovském utkání znovu vzkříšený tým Vítkovic uhrál historický první bod na půdě soupeře v Porubě. Na remíze 1:1 měl velký podíl mimo jiné střelec branky Marek Vosol a především Jakub Louda, který tým podržel výbornými zákroky a za bezbrankového stavu chytil vymyšlený pokutový kop. V posledním podzimním zápase pak na umělé trávě Městského stadionu prohráváme 2:5 s Ostravou-Zábřeh.

V desetičlenném pelotonu patří v Městské soutěži Vítkovicím po podzimní části šestá příčka za tři vítězství, jednu remízu, pět porážek a celkový zisk deseti bodů. Tým vstřelil třináct a inkasoval osmnáct branek. Během celého podzimu Vítkovice kopaly jen jeden pokutový kop a to v prvním soutěžním utkání S rezervou Hlubiny, soupeř měl výhodu pokutového kopu pětkrát, dvakrát byl neúspěšný.

Situace ve Vítkovicích však i přes optimistický restart zdaleka není nejideálnější. Na chodu týmu se kromě vedení A-týmu podílejí i měsíčními členskými příspěvky hráči a vítkovičtí fanoušci. Ti během podzimu vybrali přes sedm tisíc korun a hráče podporovali na všech mistrovských utkáních a vykonávali i pořadatelskou službu na domácích zápasech. Vše zadarmo. Všichni tito lidé prokázali, že mají skutečné vítkovické srdce a situace klubu jim není lhostejná. Situace KLUBU, nikoliv jen týmu.

Střelci branek

2 – Hampel, Janík, Matěj, Šimko, Wanecki

1 – Ioanidis, Pitron, M. Vosol